4. 3. 2020, Valle de Sibundoy<\/p>\n\n\n\n
Uf, v\u010dera jsem dokon\u010dila druhou kn\u00ed\u017eku ze t\u0159\u00ed. No, dokon\u010dila, je\u0161t\u011b budeme finalizovat, ale u\u017e ji nebudu znova \u010d\u00edst. A u t\u0159et\u00ed kn\u00ed\u017eky zb\u00fdv\u00e1 u\u017e jen posledn\u00ed \u010dten\u00ed a pak budu opravdu voln\u00e1, jen ob\u010das n\u011bco drobn\u00e9ho p\u0159elo\u017e\u00edm a pomalu si za\u010dnu \u010d\u00edst t\u0159et\u00ed Jemisinku, s\u00a0prvn\u00edm deadlinem ale daleko, p\u0159edaleko v kv\u011btnu. Tenhle za\u010d\u00e1tek byl tro\u0161ku pekl\u00ed\u010dko. Mus\u00edm si to u\u017e zapamatovat. Janico, ne, fakt si nenech d\u00e1t t\u0159i kn\u00ed\u017eky zar\u00e1z! Ne \u017ee bych to ud\u011blala poprv\u00e9. Ach jo, nepou\u010diteln\u00e1. <\/p>\n\n\n\n\n\n\n\n
Tak\u017ee u\u017e jsme s Lenkou dva t\u00fddny v Kolumbii. Po\np\u0159ist\u00e1n\u00ed jsme t\u0159i dny pobyly v Bogot\u011b, kter\u00e1 byla moc sympatick\u00e1, ale vyd\u00e1vala\njsem se do ulic jen na j\u00eddlo a jednou m\u011b teda Ozzy unesla skoro na p\u016fldenn\u00ed\nproch\u00e1zku do hipstr\u010dtvrti (kterou jsme nena\u0161ly). Jo, a m\u00e1m sv\u016fj obl\u00edbenej\nmrak\u00e1\u010d. Fakt kr\u00e1snej.<\/p>\n\n\n\n
V Kolumbii v t\u00fddnu do na\u0161eho p\u0159\u00edjezdu st\u00e1vkovala guerillov\u00e1\nELN (N\u00e1rodn\u00ed osvobozeneck\u00e1 arm\u00e1da) a br\u00e1nila v pohybu autobus\u016f i lid\u00ed, a\nsice u\u017e to ofici\u00e1ln\u011b skon\u010dilo, ale furt nebylo jist\u00e9, jestli je bezpe\u010dn\u00e9\ncestovat no\u010dn\u00edma autobusama. Vyrazily jsme teda r\u00e1no. Lenka by rad\u0161i \u0161et\u0159ila\ndny a prachy za nocleh, j\u00e1 zas d\u00e1v\u00e1m p\u0159ednost tomu, kdy\u017e za j\u00edzdy n\u011bco vid\u00edm z okoln\u00ed\nkrajiny. Od sam\u00e9ho za\u010d\u00e1tku jsme je\u0161t\u011b neslezly z And, jsou tu t\u0159i hlavn\u00ed\nh\u0159ebeny \u2013 Z\u00e1padn\u00ed, V\u00fdchodn\u00ed a Centr\u00e1ln\u00ed Kordillery (vysv\u011btlete mi n\u011bkdo, pro\u010d\nKordillery, kdy\u017e jsme v And\u00e1ch!), my se pohybujem v t\u011bch Centr\u00e1ln\u00edch,\ntak\u017ee jsme cestou krosili n\u011bjak\u00e9 brut\u00e1ln\u00ed kope\u010dky a sunuli se s autobusem slim\u00e1\u010d\u00ed\nrychlost\u00ed v serpentin\u00e1ch. T\u0159i sta kilometr\u016f na z\u00e1pad do Salenta za asi osm\nhodin, hitpar\u00e1da. Ud\u011blala jsem docela dost pr\u00e1ce na finalizaci prvn\u00ed kn\u00ed\u017eky a v\u00fdhledy\nbyly hodn\u011b fajn. P\u0159ipom\u00edn\u00e1 mi to tu Indon\u00e9sii \u2013 d\u017eungle, jak m\u00e1 b\u00fdt, i ty\nvln\u011bn\u00fd plechy na bar\u00e1k\u00e1ch, jen ty kope\u010dky nav\u00edc. Takov\u00e1 Indon\u00e9sie mixl\u00e1 se\n\u0160v\u00fdcarskem. <\/p>\n\n\n\n
V Salentu jsem p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b sed\u011bla na hostelu a makala,\np\u0159\u00edpadn\u011b sed\u011bla v n\u011bjak\u00e9 hospod\u011b a makala. Lenka je sice, sama freelancerka,\nna pr\u00e1ci na cest\u00e1ch zvykl\u00e1, ale m\u016fj hell n\u00e1m dal docela zabrat, p\u0159\u00e1la by si asi\nv\u00edc sd\u00edlet, zat\u00edmco j\u00e1 se pot\u0159ebovala dostat do suprv\u00fdkonn\u00e9ho m\u00f3du, kdy mi\nhlava jede v jin\u00e9 dimenzi a lidi ani konverzace v n\u00ed nemaj\u00ed co d\u011blat.\nCht\u011bla jsem to dokon\u010dit co nejd\u0159\u00edv a jednak stihnout deadliny, jednak moct d\u011blat\nn\u011bco jin\u00fdho. Nakonec jsem dod\u011blala prvn\u00ed redakci knihy \u010d\u00edslo t\u0159i a knihu \u010d\u00edslo\njedna kone\u010dn\u011b odeslala do tisku (m\u011bla b\u00fdt p\u016fvodn\u011b hotov\u00e1 na za\u010d\u00e1tku ledna, ale\nzdr\u017eelo se, co se jen zdr\u017eet mohlo) a za odm\u011bnu si dop\u0159\u00e1la cel\u00fd den volna ve\nValle de Cocoro. <\/p>\n\n\n\n
Nadmo\u0159sk\u00e1 v\u00fd\u0161ka furt p\u0159es dva tis\u00edce, a k tomu vlhkost\nvzduchu, tak\u017ee i nevinn\u00fd patn\u00e1ctikilometrov\u00fd v\u00fdlet\u00edk p\u0159es jednu horu d\u00e1 docela\nzabrat. Hlavn\u00ed atrakc\u00ed tohohle \u00fadol\u00ed jsou asi vysok\u00e9 palmy rostouc\u00ed na hladk\u00fdch\nspasen\u00fdch \u00fabo\u010d\u00edch okoln\u00edch kopc\u016f, jo, p\u011bkn\u00fd, ale pro m\u011b to byla d\u017eungle, do\nkter\u00e9 jsme vlezly pak. Li\u00e1ny, orchideje, ban\u00e1novn\u00edky, eukalyptovn\u00edky, des\u00edtky\nbarevn\u00fdch kyti\u010dek a pak spousta t\u011bch zelen\u00fdch list\u016f, co zn\u00e1m z domu z kv\u011btin\u00e1\u010d\u016f,\njen tady jsou to obrke\u0159e. Monstery, kaly, tchyn\u00ed jazyky a tak. A kdy\u017e si tak\n\u010dlov\u011bk fot\u00ed jednu z t\u011bch p\u011bkn\u00fdch kyti\u010dek, vlet\u00ed mu do z\u00e1b\u011bru \u00fapln\u011b s\u00e1m model-kolib\u0159\u00edk.\nJ\u016f! Asi v p\u016flce cesty jsme odbo\u010dily za zach\u00e1zkou k bar\u00e1ku, kde maj\u00ed krom dal\u0161\u00edch\npar\u00e1dn\u00edch kyti\u010dek a st\u00e1nku s ob\u010derstven\u00edm (kakao se s\u00fdrem! no toto!) i\np\u00edtka pro kolib\u0159\u00edky, kte\u0159\u00ed jsou tam v\u0161ude, v\u0161ude! A r\u016fzn\u00fd druhy. V jednom ke\u0159i\npoletoval takovej s dlouhat\u00e1nsk\u00fdm modr\u00fdm oc\u00e1skem, toho na fotk\u00e1ch nem\u00e1me,\nnem\u011bl \u017e\u00edze\u0148. Oni se jinak vyfotit samoz\u0159ejm\u011b nedaj\u00ed, kdy\u017e jsou tak rychl\u00ed. Ale\nbyl bo\u017e\u00ed. Cestou od kolib\u0159\u00edk\u016f se dalo do de\u0161t\u011b a u\u017e to vypadalo, \u017ee Valle de\nCocoro z v\u00fd\u0161ky neuvid\u00edme. \u0160ly jsme na okruhu v protism\u011bru oproti\nostatn\u00edm v\u00fdletn\u00edk\u016fm, tak\u017ee kdy\u017e jsme se vy\u0161kr\u00e1baly na kopec, nejen \u017ee jsme\nvylezly nad mraky, ale je\u0161t\u011b jsme tam byly skoro samy. Zata\u017eeno teda bylo furt,\nale trochu se to trhalo a chvilkama bylo vid\u011bt p\u011bkn\u011b, a nav\u00edc u\u017e jsme nezmokly.\n<\/p>\n\n\n\n
V Salentu pr\u0161elo ka\u017ed\u00fd den. Dopoledne bylo slune\u010dno,\nale odpoledne se to zat\u00e1hlo a v\u017edycky aspo\u0148 na p\u016fl hodiny se spustil ob\u0159\u00ed\ntropickej lij\u00e1k. Pob\u00fdval tu zrovna \u010desk\u00fd p\u00e1re\u010dek, se kter\u00fdm jsme se potkaly u\u017e na\nleti\u0161ti a Lenka s nima byla i v Bogot\u011b na v\u00fdlet\u011b, kdy\u017e j\u00e1 jsem byla\nnudn\u00e1, tak o spole\u010dnost nebylo nouze. A j\u00e1 pak poslala kn\u00ed\u017eku \u010d\u00edslo t\u0159i do\nsazby a posledn\u00ed den pobytu jsme vyrazily na k\u00e1vovou plant\u00e1\u017e. Ne \u017ee bych m\u011bla\nz\u00e1jem o prohl\u00eddku \u2013 kafe m\u011b zas tolik nebere, nav\u00edc u\u017e m\u00e1m pom\u011brn\u011b dost\nv\u011bdomost\u00ed ze sv\u00e9 kari\u00e9ry baristky v Lond\u00fdn\u011b, kde n\u00e1\u0161 v\u00fdcvik brali dost\nv\u00e1\u017en\u011b a mimo jin\u00e9 n\u00e1s pos\u00edlali na exkurze do pra\u017e\u00edrny \u2013 a Lenka u\u017e tam byla\nt\u0159ikr\u00e1t, tak\u017ee \u0161lo sp\u00ed\u0161 o osmikilometrov\u00fd v\u00fdlet na kafe p\u011bknou p\u0159\u00edrodou. Po\ncest\u011b zase n\u011bjac\u00ed p\u00edp\u00e1\u010dci (upa!) a v c\u00edli par\u00e1dn\u00ed pejsci, jednoho jsme\nznaly u\u017e z na\u0161\u00ed obl\u00edben\u00e9 resto\u0161ky v Salentu z p\u0159edchoz\u00edho dne,\ntaky si vyrazil na v\u00fdlet. V Salentu bylo pejsk\u016f hrozn\u011b moc, celkov\u011b je v Kolumbii\npejsk\u016f hodn\u011b, a jsou moc milou\u010dc\u00ed. Taky tu l\u00edt\u00e1 hodn\u011b sup\u016f a dravc\u016f. Cestou zp\u00e1tky\njsme potkaly velkou skupinu jezdc\u016f na kon\u00edch a to byl teda z\u00e1\u017eitek. Jednak m\u00e1 Lenka\nz ko\u0148\u016f fobii a ta cesta byla dost \u00fazk\u00e1 a oni se p\u0159edv\u00e1d\u011bli a trochu na n\u00e1s\nchvilkama naj\u00ed\u017ed\u011bli, jednak tady lidi jezd\u00ed jako kokoti. Nebo aspo\u0148 to tak\np\u016fsob\u00ed, je\u0161t\u011b se na ten zp\u016fsob j\u00edzdy n\u011bkoho mus\u00edm zeptat. Nut\u00ed je hrozn\u011b\ncupitat \u2013 evidentn\u011b je to zdej\u0161\u00ed styl, ale zat\u00edm nev\u00edme, jestli je pro n\u011bj\nn\u011bjak\u00fd dobr\u00fd d\u016fvod (t\u0159eba je to praktick\u00fd na cestu z kopc\u016f, aby to\nneklouzalo), nebo to jen jako\u017ee dob\u0159e vypad\u00e1, a tak ty kon\u011b mu\u010d\u00ed z fraje\u0159iny \u2013\nvypad\u00e1 to toti\u017e, jako by je z\u00e1rove\u0148 pob\u00edzeli a z\u00e1rove\u0148 jim p\u0159itahovali ot\u011b\u017ee,\naby d\u011blali ty mali\u010dk\u00e9 kr\u016f\u010dky a vysoko zvedali kopyta. Ty zv\u00ed\u0159ata byly tot\u00e1ln\u011b splaven\u00fd\na vystresovan\u00fd, pla\u0161ily se a kopaly po sob\u011b… Skupina m\u011bla asi tak pades\u00e1t\n\u010dlen\u016f, ale byli r\u016fzn\u011b rozkouskovan\u00fd, tak to byla show na p\u016fl hodiny, po kter\u00e9\njsme se musely posadit na padl\u00fd kmen stromu a trochu se uklidnit.<\/p>\n\n\n\n
Ze Salenta jsme vyrazily d\u00e1l na jihoz\u00e1pad, do Popay\u00e1nu.\nNo\u010dn\u00edm busem. To nebylo dobr\u00fd. Tvrdili, \u017ee to pojede jen \u0161est hodin, nev\u011b\u0159ily\njsme jim, ale byla to pravda. A tak jsme se na n\u00e1dra\u017e\u00ed v Popay\u00e1nu ocitly v p\u016fl\n\u010dtvrt\u00e9 r\u00e1no. V autobuse jsme sice ka\u017ed\u00e1 obsadila dvouseda\u010dku, ale j\u00e1, bu\u010f\nvlivem pracovn\u00edch stres\u016f, nebo reggaetonem vy\u0159v\u00e1vaj\u00edc\u00edm z r\u00e1dia, co\u017e je asi\nten spr\u00e1vn\u00fd kolumbijsk\u00fd podkres pro autobus lid\u00ed, co se sna\u017e\u00ed sp\u00e1t, jsem nezabrala\nna v\u00edc ne\u017e na dv\u011b hodiny. Na popay\u00e1nsk\u00e9m\nn\u00e1dra\u017e\u00ed na\u0161t\u011bst\u00ed bylo takhle uprost\u0159ed noci v\u0161echno otev\u0159en\u00fd, tak jsme se aspo\u0148\nup\u00edchly do kav\u00e1rny, Lenka hodila hlavu na batoh a spala, j\u00e1 se pro zm\u011bnu pustila\ndo pr\u00e1ce \u2013 na kn\u00ed\u017eku jsem si v tom stavu netroufala, ale p\u0159ekl\u00e1dat hotely \u0161lo.\nKolem osm\u00e9 jsme se vydaly na hostel. Otev\u0159el n\u00e1m jeden z ubytovan\u00fdch host\u016f\n\u2013 ze dvou ubytovan\u00fdch host\u016f v cel\u00e9m hostelu, kterej byl stra\u0161n\u011b kr\u00e1snej\n(ten hostel). T\u0159i otev\u0159en\u00fd dl\u00e1\u017ed\u011bn\u00fd patia se spoustou kytek a kolem roztrou\u0161en\u00fd\npokoj\u00ed\u010dky, koupelny a kuchy\u0148. Popay\u00e1n je celej dost p\u011bknej, hodn\u011b star\u00fd a hodn\u011b\nzachoval\u00fd b\u00edl\u00fd koloni\u00e1ln\u00ed m\u011bste\u010dko s kr\u00e1sn\u00fdma kostelama. Kristof i Alex\nodj\u00ed\u017ed\u011bli je\u0161t\u011b ten den, Liverpoolan Alex za chvilku, \u0160t\u00fdrskohrade\u010d\u00e1k Kristof\na\u017e ve\u010der, tak se k n\u00e1m je\u0161t\u011b p\u0159idal na v\u00fdlet do term\u00e1l\u016f, kter\u00fd navrhla\nLenka a j\u00e1 vyhodnotila, \u017ee jsem tak unaven\u00e1, \u017ee stejn\u011b neusnu, tak co bych si\nnedala realax\u010dn\u00ed koupel. A to zas dobr\u00fd bylo. <\/p>\n\n\n\n
V Popay\u00e1nu jsme z\u016fstaly v pr\u00e1zdn\u00e9m hostelu jen s majitelem, sta\u0159\u00edkem Antoniem, co si cht\u011bl furt pov\u00eddat a byl trochu \u00falisnej, ale jako dalo se to p\u0159e\u017e\u00edt, t\u0159i dny, druhej byl vesm\u011bs pracovn\u00ed a toho t\u0159et\u00edho jsme vstaly ve \u010dty\u0159i r\u00e1no a vyrazily do parku Purac\u00e9, kde se v nadmo\u0159sk\u00e9 v\u00fd\u0161ce p\u0159es t\u0159i tis\u00edce v deset dopoledne krm\u00ed p\u00e1rek kondor\u016f, kterej sem byl p\u0159ed p\u00e1r lety vysazen z n\u011bjak\u00e9 americk\u00e9 zoo. Cht\u011bly jsme si krom kondor\u016f d\u00e1t i proch\u00e1zku v n\u00e1rodn\u00edm parku Purac\u00e9, sice ne a\u017e na vrchol aktivn\u00ed sopky, podle kter\u00e9 se to tam jmenuje, na to nebyl \u010das, kdy\u017e se furt muselo makat, ale aspo\u0148 na jeden krat\u0161\u00ed patn\u00e1ctikilometrov\u00fd okruh. Ono stejn\u011b nebylo moc p\u011bkn\u00fd po\u010das\u00ed a tam naho\u0159e by asi nebylo v mrac\u00edch nic vid\u011bt. V turistick\u00fdch informac\u00edch dole ve m\u011bst\u011b \u0159\u00edkali, \u017ee vstup do parku stoj\u00ed 15 000 pesos, tak\u017ee n\u011bjak\u00fd kilo ka\u010dek na osobu. P\u00e1n v budce kilometr pod za\u010d\u00e1tkem parku cht\u011bl ale tis\u00edc\u016f pades\u00e1t, co\u017e u\u017e jsou \u010dty\u0159i stovky, a p\u0159esto\u017ee jsme spojily s\u00edly je\u0161t\u011b s jednou Francouzkou a Lenka p\u0159edvedla dokonal\u00e9 asertivn\u00ed vyjedn\u00e1v\u00e1n\u00ed, neukecaly jsme ho. Tolik se n\u00e1m za kr\u00e1tk\u00fd v\u00fdlet d\u00e1vat necht\u011blo, tak jsme se \u0161ly jen proj\u00edt ke vstupu do parku, kde byly dal\u0161\u00ed term\u00e1ly, ale na n\u00e1s moc studen\u00fd, a pak jsme se vr\u00e1tily a vydaly se o kousek d\u00e1l na skalku, kde m\u00edstn\u00ed p\u016fvodn\u00ed obyvatel\u00e9, str\u00e1\u017eci kondor\u016f, ka\u017ed\u00e9 r\u00e1no nab\u00edzej\u00ed syrov\u00e9 maso p\u0159edev\u0161\u00edm t\u011bm dv\u011bma, ale na sv\u00e9 si p\u0159ijdou i men\u0161\u00ed supi. No, men\u0161\u00ed. Kdy\u017e jsme tam p\u0159i\u0161ly, zas tak mal\u00ed nevypadali, jen\u017ee pak p\u0159ilet\u011bli ti dva a bylo jasn\u00fd, kde se bere m\u011b\u0159\u00edtko. Tot\u00e1ln\u00ed n\u00e1\u0159ez. To nejde vyl\u00ed\u010dit. Prost\u011b jsou naprosto majest\u00e1tn\u00ed, to se mus\u00ed vid\u011bt.<\/p>\n\n\n\n
N\u00e1sledoval p\u0159esun do Pasta. Rann\u00ed, tak\u017ee vyspan\u00e9, uf. Trvalo to zas dost dlouho, ale to je tady na t\u011bch serpentink\u00e1ch lep\u0161\u00ed, ne\u017e kdy\u017e se jede rychle a pak se p\u0159evrac\u00ed na bok autobusu, jak se to stalo n\u011bjak\u00e9mu p\u0159ed n\u00e1ma. My jsme teda jely busettou, minibuskem, kter\u00fd jsou tady na t\u011bch cest\u00e1ch snad trochu bezpe\u010dn\u011bj\u0161\u00ed. Dorazily jsme tam v ned\u011bli po poledni a otev\u0159en\u00fd byly leda tak kostely. Trvalo n\u00e1m asi hodinu, ne\u017e jsme na\u0161ly n\u011bco, kde bysme se najedly, a pak u\u017e star\u00e1 dobr\u00e1 p\u00edsni\u010dka, pr\u00e1ce, pr\u00e1ce, pr\u00e1ce. Lence na\u0161t\u011bst\u00ed taky n\u011bjak\u00e1 do\u0161la, tak j\u00ed nemuselo b\u00fdt l\u00edto, \u017ee su nespole\u010densk\u00e1. Z\u016fstaly jsme je\u0161t\u011b jeden den, dokorigovala jsem a mohly jsme se p\u0159esunout na v\u00fdchod, na okraj regionu Putumayo, do s\u00eddla jednoho ze zdej\u0161\u00edch \u0161aman\u016f u vesni\u010dky San Francisco. Zva\u017eujeme tu yag\u00e9 (ayahuasca) experience, ale j\u00e1 m\u00e1m je\u0161t\u011b kr\u00e1my, tak\u017ee su ne\u010dist\u00e1 aneb rostlina yag\u00e9 je \u017eensk\u00e1 a prej by \u017e\u00e1rlila, kdyby c\u00edtila jinou \u017eenskou. Tak uvid\u00edme, jestli m\u00e1 \u017eenskost dostane rozum a v\u010das odejde. Je\u0161t\u011b jsem trochu vy\u010derpan\u00e1 ze v\u0161\u00ed t\u00e9 pr\u00e1ce, a nav\u00edc je\u0161t\u011b nen\u00ed hotovo \u2013 a\u017e z redakce po\u0161lou vys\u00e1zen\u00fd text, \u010dek\u00e1 m\u011b posledn\u00ed kolo \u2013, tak je to mo\u017en\u00e1 znamen\u00ed, \u017ee nen\u00ed ten spr\u00e1vn\u00fd \u010das. Ale je to tu par\u00e1dn\u00ed, bydl\u00edme v psychedelicky vymalovan\u00e9m pokoj\u00ed\u010dku u obrovsk\u00e9 n\u00e1dhern\u00e9 zahrady, hned vedle n\u00e1s ob\u0159adn\u00ed s\u00ed\u0148, kde furt ho\u0159\u00ed sv\u00ed\u010dky a jsou v n\u00ed rozv\u011b\u0161en\u00e9 hamaky na le\u017een\u00ed a p\u0159ipraven\u00e9 k\u00fdble na blit\u00ed, kolem spousta rozko\u0161n\u00fdch pejsk\u016f a \u0161aman Juan i jeho \u017eena Maria jsou velmi symp\u00e1ticos. I kdybych se tentokr\u00e1t do yag\u00e9 nepustila a dala si to jen Lenka, dop\u0159eju si aspo\u0148 n\u011bjak\u00e9 o\u010distn\u00e9 vyku\u0159ov\u00e1n\u00ed a dal\u0161\u00ed ritu\u00e1ly. Taky cajk, ne.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"
4. 3. 2020, Valle de Sibundoy Uf, v\u010dera jsem dokon\u010dila druhou kn\u00ed\u017eku ze t\u0159\u00ed. No, dokon\u010dila, je\u0161t\u011b budeme finalizovat, ale u\u017e ji nebudu znova \u010d\u00edst. A u t\u0159et\u00ed kn\u00ed\u017eky zb\u00fdv\u00e1 u\u017e jen posledn\u00ed \u010dten\u00ed a pak budu opravdu voln\u00e1, jen ob\u010das n\u011bco drobn\u00e9ho p\u0159elo\u017e\u00edm a pomalu si za\u010dnu \u010d\u00edst t\u0159et\u00ed Jemisinku, s\u00a0prvn\u00edm deadlinem ale daleko, … Continue reading Work & Travel<\/span>